4. Modely a teorie

4.4. Teorie sociálního učení

Tyto teorie zdůrazňují důležitost učení posilováním. Chování se učením může změnit na požadované. Hlavním obhájcem této teorie byl v první polovině minulého století psycholog Burrhus Frederic Skinner, který představil tuto metodu poprvé v roce 1948 ve své knize Walden Two, jež byla revidována v roce 1976 z důvodu sociálních změn. Existují ale jiné různé přístupy prohlašující, že by se vliv výchovy a sociálního učení neměl přeceňovat. Například je podle Bandury sociální učení složeno ze tří komponent: získaná složka, popud a úprava. (viz Kool. 2007. str. 49) Získání agresivního chování se vztahuje k biologickým faktorům a učení (pozorování, upevnění) – v tomto případě může být agrese podněcována averzivním stimulem, kulturním přesvědčením atd.