Psychologie agrese

Tento model zahrnuje všechny aspekty a metody, které byly zmíněny výše a zahrnuje také biologické aspekty jako jsou genetické a hormonální vlivy – tedy nejen psychologická témata soustřeďující se na kognitivní procesy a socializaci. Tento model vyvinul Anderson a jeho kolegové poprvé v roce 1997[1]. Vysvětluje, jak se určité vstupní proměnné spojují a vyvolávají agresivní chování. Dále tento model vysvětluje, jak se agrese může v průběhu času stát součástí osobnosti člověka.  V této studii se zkoumal také dopad násilí v médiích a bylo konstatováno, že je důvodem pro zvýšení sociálního násilí.  Na rozdíl od výsledků tohoto prvního výzkumu týkajícího se dané problematiky, další šetření nepotvrdila škodlivý dopad násilí v médiích na děti. 

Model GAAM předpokládá, že spouštěč agresivní interakce je v individuálních dispozicích, jako jsou charakterové rysy a externích podmínkách, které se setkávají v určité situaci a vyvolávají interakci násilí. 

Rozdíl mezi akčními teoriemi a teoriemi sociálního učení je také v tom, že akční teorie se snaží vysvětlit emoční agresi, zatímco teorie sociálního učení se soustředí na instrumentální agresi.