Psychologie agrese

Výše uvedené sebeovládání (nazývané také seberegulace) je velice silná zbraň v případě agresivních impulzů jako je frustrace, provokace nebo jiné nepříjemné situace. Není ovšem jednoduché ovládnout agresi a změnit jednání k dosažení určitého cíle na nenásilné, ačkoliv to hraje zásadní roli v nenásilné reakci. Zde je faktor času velice důležitý, protože čím déle je sebeovládání aktivováno, tím rychleji jsou hranice vyčerpány. Tak je zřejmé, že sebeovládání je komplexnější, než by se předpokládalo – všechno to závisí na vnitřních individuálních zdrojích pro ukázněnost. Baumeister o tom napsal:

“Okamžitá proximální příčina násilí je zhroucení těchto vnitřních omezujících sil. Tento bod je zásadní, protože znamená, že mnohé z našich snah porozumět násilí pohlíží na otázku chybně. Pro vytvoření agrese není nutné ji aktivně podporovat. To vše je nutné pro omezení nebo zabránění agrese. OJakmile se omezení odstraní, existuje pro lidi mnoho důvodů, aby na sebe útočili.”[1]

V tomto ohledu Kobasa poukazuje na to, že někteří jedinci projevují mimořádnou odolnost, když bojují s obtížnými situacemi v životě.[2] Kobasa identifikuje tři faktory, které jsou typické pro takové jedince:

1. změna: takoví jedinci ji vnímají jako výzvu a přírodní proces, projevují ochotu se přizpůsobit a nevnímají ji jako ohrožení
   
2. poslání: takoví jedinci věří, že to, co dělají, je důležité a užitečné
   
3. kontrola: víra ve vlastní vnitřní sílu
   

Ale odolnost proti agresivnímu chování se učí pomocí tvrdé zkušenosti. Jiný důležitý rys v nenásilném řešení konfliktů je zralost, která je motivací k dosažení dohody nenásilnými prostředky.[3]

Velice zajímavý indický koncept je takzvaný koncept Anasakti: na rozdíl od členů západních společností, kteří se z dosažených dílů radují, koncept Anasakti učí osobu, aby se odpojila od důsledků dosaženého cíle. Je to zároveň také vysoce účinná terapeutická metoda, protože problémy většiny lidí jsou spojeny s vůlí dosáhnout určitého cíle nebo obav, že tohoto cíle nedosáhnou. Nicméně není tento koncept z důvodu náboženského původu vhodný pro psychologický výzkum.