Psychologie agrese

Víme, že v historii byly/jsou kultury, které existovaly/existují bez násilí. Děti jsou v takových společnostech vychovávány bez násilí a jsou vedeny k nenásilnému chování. Dnes existuje na celém světe 23 kultur, které jsou nenásilné, mezi jiným společenství Amišů (Amenitů) v Kanadě a USA, dále Balijci, Birborové, nomádský kmen nacházející se ve střední části Indie, také oblast Ladakh, jejíž obyvatelé se řídí buddhismem a dále Hutterité z centrální oblasti v USA.[1]

Ačkoliv tyto nenásilné postoje jsou různé, všechny se řídí pravidlem nenásilnosti, což se mnohdy může zdát podivné: děti se učí mít rády a respektovat jiné, hrát hry bez soutěživosti a agrese, jejíž projevy jsou zakázány, neprojevovat se asertivně, ale naopak být empatické k potřebám jiných. Individuální výkony jsou velmi často v těchto nenásilných kulturách snižovány – pokud je dítě za svůj výkon pochváleno, u Hutteritů je to považováno za trapné. Silně se podporují spolupráce a nezávislost.[2].

Znamená to tak velký rozdíl k výchově dětí ve velice vyvinutých společnostech vystavených výjimečné brutalitě a násilí v médiích, což je skutečnost, která jistě nepodporuje nenásilné chování.