Násilí a agresivní chování - pohled z hlediska antropologie
1. Násilí a agresivní chování - pohled z hlediska antropologie
1.7. Násilí v mytologii
Kromě již zmíněných vysvětlení a důvodů pro agresivní a násilné chování je také dobré se zmínit o mytologických vysvětleních násilí v různých kulturách a náboženstvích.
V některých mytologiích a náboženstvích se násilí netoleruje nebo alespoň není zmíněno.
Ovšem ve vysvětleních týkajících se lidské společnosti a vývoje a ustanovení božských hierarchií, všechny mytologie a náboženství popisují určitou formu násilí a agrese.
V křesťanství svět a kosmos jsou vytvořeny bez násilného činu, pouze božím činěním.
Když byly vytvořeny první lidské bytosti a byly vypuzeny z ráje, násilí se poprvé zmiňuje, když Kain zabije svého bratra Abela (Castellan, 1968).
Řecká nauka o vzniku vesmíru také neimplikuje násilí, ovšem již pro prvním vytvoření Kronos snědl své děti v obavě, že by některé z nich ho mohlo zabít a převzít vládu nad vesmírem (Pinsent, 1983).
V nauce o vzniku vesmíru Maori je tendence vůči násilným činům, protože se má za to, že děti Papa a Range zavraždily své rodiče, aby oddělily matku zemi od otce nebe.
Byly zastaveny Tane-Mahuta, který navrhl jednoduše oddělit otce od matky, aby se získal odpovídající prostor pro jejich prostředí.
Navrhl, že nebe je nutno podepřít stromy, které zamezí sjednocení země a nebe.
Násilí se objevuje, když nejmladší bratr Tu-Mata-Uenga provádí nepřátelské akce, aby zajistil jídlo a dost soukromého životního prostoru.
Zavádí nepřátelství, zabíjení a války (Pomare, 1987).
Vznik nauky o vzniku vesmíru národa Boschongo ze skupiny Bantu chápe vznik světa a nebes jako práci stvořitele Bumby.
Vytvořil nebesa, hvězdy, měsíc a živé bytosti tak, že je vyzvracel.
Nejprve vytvořil zvířata, ze kterých se vyvinuly další živé bytosti.
Také vytvořil tři syny, jeden z nich (hřmění) byl vyslán do nebe, odkud způsobil na zemi velké škody.
Od té doby stále posílá blesky a hromy dolů na zemi, protože se hněvá na svého otce.
Kalweit (1987, str. 47-48) považuje například šamany blesků
za nejsilnější šamany, kteří musí překonat smrt.
Národ Navaho provádí léčebné ceremonie na lidech, kteří překonali úder blesku.
V mnoha mytologiích tak můžeme vysledovat násilí a odvetné
akce bohů.
Čolović (2000, str. 12-19) uvádí, že pomsta a krutost jsou dvě ze základních charakteristik pohanských bohů.
V některých mytologiích se také vyskytují hrdinští předkové
a bohové, kteří obětují svůj život na ochranu jiných lidí.
Jsou to subjekty nejhlubší lásky a respektu, ale zároveň také představují potenciální zdroj nebezpečí.
Jejich oběť představuje objekt, který se převtěluje do zlé smrtelné síly.
Násilí a strach nejsou jen prostředky uspořádání vztahů mezi jednotlivci a skupinami, ale také prostředky nastolení kontroly vztahů mezi lidmi a bohy, mezi bohy uvnitř a mezi mrtvými předky a žijícími členy určité společnosti.
Je zřejmé, že agrese následovaná násilím se vztahuje k negativním citům bohů nebo lidí.
Urážky, nedostatek vlastního prostoru, nerespektování pravidel, neposlušnost atd. vyvolávají negativní pocity božstva a lidí, což je spojeno i s násilím.
Mohu vzít v úvahu příběhy Netsilik Eskimo národa o vývoji počátků života, příběhy nepálského národa Magar nebo příběhy domorodých australských národů.
Kalweit (1987, str. 8-10) uvádí, že Netsilik rozlišuje mezi různými obdobími vývoje lidské společnosti.
Na počátku to byl zlatý věk, kdy lidé a zvířata žili v harmonii.
Obě strany byly schopné přecházet z jedné formy života do druhé nebo vice versa.
Zvířata se považovala za přátele a v těchto prvotních dobách společně s lidmi tvořila jeden vesmír.
Živé bytosti byly schopné komunikovat s bohy a cestovat časem a dimenzí.
Univerzální vědění bylo dostupné každému.
Australští domorodci (Kalweit, str. 8-10) mají představu o různých dobách a tvrdí, že byly doby, kdy bylo možné žít mimo čas a prostor, přeměnit a včleňovat nadpřirozené síly.
Dávná kosmická katastrofa zničila harmonii a jednotu lidstva.
Smrt odhaluje duši a tělo se stalo rozpadlou tkání.
Národ Magar rozděluje (Kalweit, str. 8-10) existenci vesmíru na pradávný zlatý věk a temný věk v současnosti.
V prvním z nich neexistovaly žádné nemoci, stárnutí nebo zlo.
Postupně se vyvinula čtyři evoluční stádia rituálů a obětí v prvním stádiu a konflikty ohledně víry stejně jako protichůdné myšlenky, které vedly k vývoji nadšení a nemocí ve druhém stádiu.
Třetí stádium zavádí krvelačná pravidla, chamtivost a utrpení.
Čtvrté stádium představuje železný věk současnosti, kde smrt, nebezpečí, války, utrpení a materiální chtíč kontrolují lidstvo.
V posledním stádiu se objeví první šaman In the last stage the first shaman Puran Tsan a poznává zlé duchovno a čaroděje, kteří způsobují bídu a nemoci.