4. Péče po konfliktu

Oběť, která zažila nějakou formu násilí může být psychicky I fyzicky excitována. Situaci po napadení – jak pro pacienta i zdravotníka – můžeme ji přiblížit prožíváním určité krizové situace (krize). Nějaký typ krize může během života prožít každý z nás a každý ji prožívá jinak. Dle výzkumu Davise a kol. (1996), kteří vytvořily analýzu empirických studií o vlivu náročných životních situací, lze vyvodit následující: 

1. Reakce lidí na krizi neexistují v nějaké prediktabilní podobě. Je sice možné očekávat, že se objeví takové emoční stavy jako šok, popření, hněv a deprese, ale ne každý z nich se musí při krizové situaci zákonitě vyskytnout.

2. Existuje jistá shoda v tom, že adaptace na krizovou situaci probíhá v těchto po sobě následujících fázích: šok, popření, hněv a agrese, deprese a akceptace. Tyto fáze jsou analogické modelu Kübler-Rossové. Fáze ovšem nemusí probíhat přesně v daném sledu, mohou se překrývat, některé z nich mohou klienti přeskočit a k jiným se opakovaně vrací.

3. Obvykle se předpokládá, že po určité době od kritické události se s ní lidé nakonec vyrovnají.

Klimpl (1998) dodává, že v počáteční fázi (šok) se jedinec soustředí hlavně na kontrolu úzkostných impulzů a nevěnuje energii na hledání možností řešení krize. K mobilizaci obranných mechanizmů dochází později, mohou se objevovat sebedestruktivní sklony či suicidální jednání. Až poté je člověk schopný vyvinout aktivitu a je možné vidět i pozitivní důsledky krize.

Existuje tedy velká variabilita mezi reakcemi lidí na nepříznivé životní události. Pozitivní vliv na vyrovnání se s krizí má zejména: sociální opora, možnost ventilace, schopnost nalézt v krizi nějaký smysl a zkušenost s předcházejícími stresory.

Průběh krize, její zvládání a dopady na jedince je ovlivněn mnoha faktory. Řadí se mezi ně věk, rodinné zázemí, osobnostní charakteristiky, hodnotový systém, pohlaví, zdravotní stav, schopnost zvládat náročné životní situace, náboženské přesvědčení a také naděje (Špatenková et al., 2011).

Literatura: ŠPATENKOVÁ, Naděžda a kol., 2011. Krizová intervence pro praxi. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2624-3.