Psychologie agrese

Z tohoto pohledu je zásadní nutnost se seznámit s existujícími přístupy, které pracují s možnými příčinami agresivity pacientů [1] Jako třetí základní modely, které berou v potaz proměnné pacienta, okolní faktory prostředí a případné nedostatky uvnitř zdravotnického týmu, mohou sloužit: 

1. Interní model podle toho, zda agrese vyplývá z duševního onemocnění, věku nebo pohlaví, podle toho, jestli agrese vyplývá z duševní poruchy, věku nebo pohlaví agresora. Tak je celá řada duševních poruch spojená s výskytem útoků ve zdravotnictví, stejně jako zneužívání drog. V tomto modelu je potenciální útočník mladý pacient (muž), s předchozí násilnou historií a zneužíváním drog nebo alkoholu.
   
2. Externí model: Zdůrazňuje dopad faktorů prostředí na případ agrese. Některé zprávy informují o takových faktorech jako například omezený prostor, příliš mnoho lidí, přesunování uvnitř nemocnice nebo nedostatečné informace podané pacientovi, což přispívá ke zvyšování agresivního potenciálu u pacientů v nemocnici nebo jiných oblastech zdravotnické péče. V tomto modelu nehraje pohlaví a věk takovou důležitou roli, protože se výskyt vztahuje většinou k místním podmínkám. 
   
3. Situační model: S ohledem na problém agrese a násilí ve zdravotnictví a jejich dopad na vztah mezi zdravotníky a pacienty se snaží spojit jak interní tak externí faktory. Ale někdy je jasné rozlišení mezi externími a interními faktory incidentu složité. Nicméně je nutné, aby byl výzkum heterogenní báze s kombinovanými variantami násilné interakce rozšířen[2].